František Alexander ELSTNER

Kategorie: Retro knihovna

retro-femat-frantisek-alexander-ELSTNER

Prozaik, autor literatury pro mládež.

* 11. 4. 1902, Praha
† 8. 9. 1974, Praha

S roční přestávkou vystudoval reálné gymnázium (mat. 1921). Po opuštění studií na Právnické a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvoval abiturientský učitelský kurz (1923–24) a učil na národních a odborných školách v Brandýse nad Labem (do 1934) a Mladé Boleslavi. 1936–41 byl zaměstnán jako referent mladoboleslavské automobilky. Poté se živil jako spisovatel a publicista z povolání, s výjimkou let 1953–55, kdy pracoval jako stavební dělník.

Od roku 1920 (později se svou manželkou jako spolujezdkyní) podnikal četné cesty po Evropě, výpravy, jež byly spojeny s propagací československých automobilů (Aero a Škoda) a s vytrvalostními rekordy: 1932 procestoval Balkán, 1933 podnikl jízdu Severní Afrikou s expedicí Aero-spexor, 1934 vedl výpravu řidiček Modrého teamu Aero až na okraj Sahary v jižním Maroku a zpět do Prahy, 1935 navštívil Anglii a Skotsko, 1936 podnikl cestu „100 dní v malém voze“, rekordní dálkovou jízdu Severní Amerikou a Mexikem, 1937 se vypravil do východní Evropy, 1938 do Jižní Ameriky (Bolívie, Argentina), 1947 absolvoval rekordní dálkovou jízdu Afrikou až na rovník, 1959 procestoval SSSR. Své výpravy fotografoval a natáčel, po návratu o nich často přednášel.

Přispíval do Motor revue, Národního osvobození, Světa motorů, Venkova aj. Redigoval knižnici Motorová sedmikorunovka (1932). Byl přizván jako odborný poradce filmu Pancho se žení (1946, scénář Rudolf Hrušínský, režie Rudolf Hrušínský, František Salzer). Elstnerův stálý zájem o motorismus, jehož prvními projevy byly populárně naučné práce praktického zaměření (Správkárna v kapse, ABC motoristy), vyústil posléze v psaní cestopisných reportáží pro mládež, v nichž zúročil vlastní prožitky a zkušenosti. Do kontextu cestopisné literatury vnesl nové tematické momenty (rychlostní a vytrvalostní jízdy obtížným terénem jiných kontinentů), které zachycoval s humorem a s pochopením pro lidskou solidaritu v složitých a dobrodružných situacích. Zároveň akcentoval přehledný výklad geografických a přírodních jevů.

V Elstnerových posledních pracích (Věci z jednoho pokoje, Pan Trabant & bílá slečna aneb Putování s kloboučkem) sílí beletrizační složka. V popularizačních knihách pro mládež, nedílně spojených s výtvarným projevem (situační obrázky, mapky, grafy aj.), vysvětluje dětem srozumitelným způsobem základy motorismu a dovedností spjatých s tábornictvím.