Osudové sepětí se Škodovkou

Kategorie: Retro knihovna

Proč spojil Břetislav Jan Procházka svoji kariéru cestovatele právě s mladoboleslavskou automobilkou? Zdá se,že mu imponovala nejen tradicí sahající do konce 19. století a lemovanou slavnými bicykly, motocykly a automobily Laurin & Klement‘ Procházka měl před očima vzkříšení kdysi slavné, ale po první válce skomírající značky v roce 1925′kdy se stala součástí plzeňského koncernu Škoda. Pokud jde o světovost, mohla Škodovce konkurovat pouze Praga, automobilní divize neméně významného koncernu Českomoravská Kolben-Daněk. Pragovka se sice na rozdíl od mladoboleslavské rivalky angažovala i v zahraničních výrobních závodech (v polské Poznani a maďarské Rábě), ale světová hospodářská krize spolu s rigidní strukturou řízení a konzervativním technických vedením jako by zmrazila pragovácký rozmach.

Naopak Škoda, v roce 1930 přejmenovaná na ASAP (Akciovou společnost pro automobilový průmysl), doslova vyrvala Libni štafetový kolík z ruky.Ve třicátých letech se jednalo o jednoznačně nejdynamičtějšího tuzemského výrobce motorových vozidel‘ l v zahraničí obdivovaná Tatra totiž nedokázala své avantgardní automobily ve skromných podmínkách kopřivnické továrny vyrábět skutečně efektivně a velkosériově‘ Zkrátka pouze ASAP, vedený progresivním ing. Karlem Hrdličkou (1888-1979), snesl srovnání s moderním “amerikánský styl“ podnikání. Pro takovou filozofii se Procházka dokázal nadchnout, souzněla totiž s jeho vlastním postojem a zkušenostmi získanými při cestách Evropou i během návštěv zámoří.

Procházka dal mladoboleslavskému podniku k dispozici své schopnosti a významně napomohl propagaci značky s okřídleným šípem ve znaku. Je symbolické, ale ne náhodné, že vrchol spolupráce – cesta kolem světa – spadá právě do roku 1936.

Uvedená sezóna totiž byla pro mladoboleslavskou automobilku klíčová – S bilancí 3013 prodaných vozidel (meziročně +59 %) se dostala do čela domácího žebříčku a hned v následujícím roce svoji pozici upevnila posílením na 4452 jednotek. V předcházejícím období (1935) přitom hrála svým výsledkem 1881 automobilů až třetí housle za Tatrou a Pragou.2° Ve sledovaném roce 1936 bylo u nás evidováno 183 720 motorových vozidel, z toho 84 844 osobních. Prodalo se 1 1 126 nových automobilů, domácí značky měly záviděníhodný tržní podíl 91 %, ale v zájmu objektivityje třeba přiznat, že jim významně pomáhaly vysoká cla a další netarifní překážky kladené v předválečnem období mezinárodnímu obchodu. O to cennější je fakt, že se Škodovce dařilo zvyšovat objem exportu. Magickou hranici 50 % objemu výroby prolomila v roce 1937, kdy kromě evropských autosalonů vystavovala například vjihoafrickém Johannesburgu či v brazilském Buenos Aires.“ Náš pomocný průmysl včetně výroby domácích pneumatik vykazoval v roce 1935 přebytek zahraničního obchodu ve výši 1,5 milionu Kč a aktivní Saldo v obchodě automobily činilo
v téže době více než 3 miliony korun.

Zdroj: Zdeněk Vacek – Škodovkou na Sněžku i kolem světa